top of page

Kosterní svaly psa aneb tuky nebo sacharidy?

Aktualizováno: 28. 3. 2022


Obsah:


Než se pustím do výpisu překladů a výňatků některých studií, tak na úvod vysvětlím termíny, které zde naleznete. Předejdeme tím dezinformaci a nepochopení článku jako celku.


Vysvětlení pojmů


Co jsou to svalová vlákna


Základní stavební kámen svalu. Jejich poměr a typ se v průběhu života nemění a je ovlivněn dědičně po rodičích a prarodičich, a to až z 95 %. Existuje předpoklad, že některá svalová vlákna mají tendenci se během života adaptovat.


Co je to VO2max


Maximální využitelnost kyslíku. Udává se v mililitrech na kilogram po dobu jedné

minuty. Průměrný zdravý muž má VO2max od 30-40 ml/kg/min, špičkový sportovec může dosáhnout i více než 70 ml/kg/min. Průměrný německý ohař může mít VO2max mezi 350-450 ml/kg/min.



Typy svalových vláken


• Typ I – SO (slow oxidative)

Pomalá oxidační „červená“ vlákna s vysokým obsahem myoglobinu, velkou oxidační kapacitou a pomalou unavitelností se uplatňují především při vytrvalostních zátěžích nižší intenzity. Díky vysoké oxidační kapacitě dokážou velmi efektivně využívat tuky jako primární zdroj energie.

• Typ II A – FOG (fast oxidative glycolytic)

Rychlá oxidační glykolytická vlákna se střední oxidační kapacitou, vysokou glykolytickou kapacitou, rychlou kontrakcí a středně rychlou unavitelností se uplatňují při zátěžích střední až submaximální intenzity, které provází aerobní i anaerobní způsob úhrady energie.

• Typ II B – FG (fast glykolytic)

Rychlá glykolytická vlákna s nízkou oxidační kapacitou, nejvyšší kapacitou glykolytickou, rychle se kontrahující, ale také rychle unavitelná jsou zapojena při silových a rychlostních výkonech maximální intenzity s převahou anaerobního energetického metabolismu.


• Typ III nediferencovaná

Jejich přesné určení není známé. Několik studií předpokládá, že tato svalová vlákna mají schopnost se během života přizpůsobovat tomu druhu práce a zatížení, který převládá.

Kosterní svalstvo psa


Tvoří 30 % – 50 % hmotnosti těla psa. V psích svalech je jen málo vazivové složky, převládá svalová tkáň, přičemž v hlubokých svalech končetin zcela převládají pomalá červená vlákna typu I (SO), která zajišťují neustálé napětí, aniž by se unavila. V povrchových svalech jsou červená vlákna společně s rychlými bílými vlákny typu II A (FOG), která umožňují rychlý silový pohyb a přitom jsou rovněž velmi odolná proti únavě. Svaly odpovídají přizpůsobení psa jako vytrvalého běžce. Rychlá červená vlákna, která umožňují maximální silový pohyb typu II B (FG), která se rychle unaví, jsou u psa jen ve velmi zanedbatelném množství.


Zajímavost: Svaly chrta a všech jeho příbuzných mají daleko větší zásoby glykogenu. Dále
dokáží efektivněji odplavovat kyselinu mléčnou a snáze se okysličují, než je tomu u kříženců a ostatních plemen.

Skladba svalových vláken u psa a jejich využití

Svaly psa jsou velmi dobře přizpůsobeny k rychlému a dlouhotrvajícímu výkonu. Vzhledem k jejich stavbě, kde převažují vlákna I. typu místy doplněná o vlákna typu II A, je tedy předpoklad pro velkou odolnost vůči zakyselení a následné únavě vlivem pohybu.

Hlavním zdrojem energie těchto dvou typů vláken je tuk a částečně energie uložená ve

svalech ve formě glykogenu. Díky absenci svalových vláken typu II B nevzniká nutnost

zásobování kosterních svalů rychlou energií z jednoduchých cukrů.


Kombinací skladby svalů psa a jeho vysoké VO2max dojde při nadměrné práci dříve ke kompletnímu přehřátí organismu než k nadměrnému nahromadění kyseliny mléčné ve svalech.

Maximální využitelnost kyslíku a typ svalových vláken hraje hlavní roli

Připomeňme si, že již Rob Downey ve své přednášce, která se konala při ME v Novém Městě na Moravě, zmínil studii, která potvrzovala, že VO2max u psa je až šestinásobně větší, než dosahují špičkoví vytrvalečtí běžci. Na základě této informace je tedy jasné, že k tzv. překyselení psa bude muset docházet v naprosto jiných zátěžích než u člověka. Nicméně toto zjištění také podporuje tvrzení, že pes zvládá hravě využívat tuk jako zdroj energie i v krizových silových fázích zátěže, kdy člověk sahá už jen po sacharidech, které je možné pálit i bez přítomnosti kyslíku.


Napomáhá mu tedy nejen jeho obrovská VO2max, ale také složení svalových vláken.

S dostatkem kyslíku totiž svalová vlákna typu I SO a II A FOG nemusí sahat po sacharidech, ale zvládají oxidovat tuky, tj. efektivnější zdroj energie.

Polopravdy a mýty

Na internetu se často dočteme různé protichůdné názory jako například tyto:

• Pes pro svůj výkon potřebuje hlavně sacharidy.

• Pes pro svůj výkon potřebuje pouze tuky.

• Pes se vlivem nadměrné zátěže může zakyselit stejně jako člověk, a proto ve výkonu

výrazně povolí.




Co je a co není pravda, nikdo asi nerozlouskne. Výrobci krmiv, závodníci, vědecké studie a ostatní skupiny budou mít vždy svůj vlastní názor. Nicméně zde přikládám několik faktů, které Vám mohou pomoci dokreslit Váš názor. Jak napsal RNDr. Milan Šťourač v článku o krmení masem:



"Existuje řada studií, kterými různé firmy potvrzují pozitivní vliv průmyslové stravy na zdraví a život psa. Studie o přirozené stravě by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Žádný masozávod si takovou studii nezadal, žádný masozávod nemotivuje veterinární lékaře k propagaci jeho produktů."

Jak to tedy je se zdroji energie


• Pes pro svůj výkon nepotřebuje hlavně sacharidy

Rozhodně ne jednoduché sacharidy získané před výkonem ze stravy. Když už využívá sacharidy, tak jsou to energetické zásoby uložené ve formě glykogenu ve svalech. Nicméně každý sval používá pouze svou glykogenovou zásobu. Spotřebovaný glykogen se po výkonu automaticky doplňuje a není nutné tuto obnovu podporovat dalšími sacharidy, ačkoliv je to rychlejší řešení. Často se pro doplnění používá oligosacharid maltodextrin. Bohužel se podle posledních studií ukázalo, že má vysoký glykemický index, a proto má velký vliv na hladinu inzulinu v krvi. Byly popsány i vedlejší účinky jako kožní alergická reakce, problémy s dýcháním a nechtěné přibírání hmotnosti.


• Pes pro svůj výkon nepoužívá ani pouze čisté tuky

Vždy v každé zátěži využívá směs tuků, glykogenu a dalších látek. Poměr této směsi je závislý na míře zátěže a schopnosti organismu efektivně využívat tuky i ve vyšší zátěži. Pokud je tedy pes dokrmován sacharidy, tak je jeho schopnost štěpit tuky ve vyšší zátěži nižší a organismus se spoléhá na rychlé cukry ve formě glykogenu, které však velmi rychle spotřebuje - v řádu několika minut v závislosti k míře zátěže.


• Hodnota maximální využitelnosti kyslíku psa

a jeho neschopnost se ochlazovat potem odpovídá na otázku, jestli se pes dříve přehřeje nebo zakyselí. Jak uvedl Rob Downey, tak tělesná teplota psa při výkonu stoupá mnohem rychleji než na nejteplejší poušti světa. U trénovaného psa v dobré fyzické kondici naopak kyselina mléčná nemá tolik šance se hromadit, protože využitelnost kyslíku, potažmo okysličení svalů je na velmi vysoké úrovni. To ovšem neznamená, že je zakyselení nemožné. V extrémních případech, kdy se pes dostává do velmi vysoké rychlosti a zároveň musí vykonávat silovou práci je riziko zakyselení reálné.


Nezapomeňte odebírat nové články a zajímavosti tlačítkem "odebírat" ve spodní části blogu. Díky :-)


Zdroje:

https://link.springer.com

http://onlinelibrary.wiley.com

https://www.ncbi.nlm.nih.gov články RNDr. Milana Šťourače (přední specialista na výživu psů a B.A.R.F)

Přednáška Roba Downeyho






92 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
Příspěvek: Blog2 Post
bottom of page