mySASY - Rozhovor s canicrossařem Janem Hladkým

Převzato z blogu mySASY

„mySASY nás naučilo více odpočívat a i efektivněji využívat superkompenzaci.“

• Jak dlouho se už mushingu věnujete a čím vás tak okouzlil?

Mushingu, konkrétně canicrossu a dalším individuálním disciplínám jako je kolo nebo koloběžka se psem se věnuji od roku 2011. Rozhodně si mě získal kombinací sportovního výkonu člověka a jeho psa. Pokud je jeden z týmu pes nebo člověk výrazně slabší, tak nikdy nedosáhnete jako tým dobrých výsledků.

• Jak dlouho už klub funguje, čemu se v rámci Musher Klubu JCC věnujete a co bylo prvním impulzem k jeho založení?

Klub jako takový jsme založili takřka hned po tom, co jsem začal aktivně sportovat a to v roce 2012. Původně šlo jen o neoficiální skupinu několika nadšenců. Prvním impulzem bylo jen dát našemu sportování hlubší význam a hlavně vlastní dresy . V roce 2015 jsme již založili oficiální sdružení. Záhy jsme se stali i členy České unie sportu a České asociace sleddog sportů. Dnes již sdružujeme závodníky a jejich psi z celé republiky, ale také ze Slovenska. Jako klub máme celkem širokou působnost. Naši členi běhají trailové běhy, silniční běhy, extrémní vytrvalostní závody, závody na kolech a koloběžkách a mnoho dalšího. Nicméně se věnujeme hlavně mushingu a to většině jeho disciplín. Canicrossu (běh se psem), Scooterjöringu (koloběžka s jedním nebo dvěma psy), Bikejöringu (kolo s jedním psem), Skijöringu (běžky s jedním nebo dvěma psy). Už máme i závodníky v kategoriích psích spřežení, kde se závodí na saních v zimě nebo na kárách mimo zimní sezónu s více psy. Tam už začíná ten pravý mushing :).

• Může se stát členem Musher Klubu JCC každý?

Ano, v členství nikomu nebráníme. Naopak jsme rádi za každého aktivního člena, který rozšíří naší sportovní rodinu Členství v klubu neznamená pouze možnost nosit náš dres a účastnit se velkých závodů. Znamená to i stát se součástí party lidí, kteří se scházejí i mimo závody na soustředěních a jiných akcích. Defakto ani netrváme na tom, aby případní zájemci o členství sportovali pouze v mushingu. Jsme otevření i ostatním sportovcům, kteří pouze chtějí někam patřit.

• V čem se nejvíce liší klasický trail runningový trénink a canicross? Je to hlavně o technice?

Rozdíly jsou možná na první pohled minimální. Vše ovšem záleží na velikosti psa, který Vás táhne. Čím větší pes, tím brutálnější tento sport dovede být. Canicross se běhá na vzdálenosti od 3 do 9 km a průměrná tempa top mužů žen hravě atakují hranici pod 3 minuty na kilometr. Z toho se dá vytušit, že pes hraje v tomto výkonu podstatnou roli. Hlavním rozdílem je tedy fakt, že v canicrossu musíte počítat s velkou silou psa, který Vás táhne. V canicrossu na rozdíl od trialového běhu už neběžíte za své. Dalo by se říci, že na výbězích kopců a rovných úsecích to mají canicrossaři snazší. Tato převaha ale končí na sebězích, zde hraje hlavní roli schopnost udržet se na nohách a vaše tempo seběhu často diktuje pes, což v trailovém běhu nehrozí.

• Jak jste se dostali k mySASY a v čem vidíte jeho největší benefit?

K mySASY jsem se dostal nejdříve jako individuální sportovec. Četl jsem zajímavý článek, už ani nevím na jakém přesně blogu to bylo, někdy v roce 2017. Jakožto fanda technologií ve sportu jsem začal experimentovat. Následně jsem naverboval pár přátel z klubu a všichni jsme „testovali“, jak to vlastně funguje. Jako největší benefit jednoznačně vidím skutečnost, že nás mySASY upozorní, kdy zvolnit. Zejména amatérští sportovci, kterých je v canicrossu drtivá většina, mají tendence trénovat zbytečně tvrdě. Tím si přivodí zranění nebo jen stagnují. Paradoxně nás mySASY naučilo více odpočívat a na druhou stranu efektivněji využívat superkompenzací. Dříve jsme pouze „tušili“, kdy je vhodná chvíle pro náročný trénink. Dnes díky superkompenzacím a dalším metrikám mySASY umíme své tréninky řídit efektivně.

• Je canicross vhodný pro každé plemeno psa, nebo musí pes splňovat nějaké normy, aby mohl soutěžit?

Canicross stejně jako mushing obecně nijak neupravuje požadavky na plemena, takže je možné sportovat s jakýmkoliv psem. Samozřejmě s ohledem na jeho fyzické možnosti a schopnosti. Máme v klubu různá plemena, od bíglů, přes různá pastevecká nebo honácká plemena.

• Je nějaké plemeno v tomto sportu, které vyniká nad ostatními?

Pokud chcete prorazit a dostat se na elitní úroveň, tak se neobejdete bez speciálních kříženců tzv, Evropských saňových psů (ESP). Je to směsice Německého krátkosrstého ohře, greyhounda a anglického pointera. Tito kříženci jsou cíleně chováni tak, aby pro mushing doslova žili. Dosahují vysokých rychlostí, mají velkou sílu a navíc je práce s nimi poměrně jednoduchá. Jsou učenliví a k tahu mají už geneticky vytvořený vztah Dnes je podobných kříženců více, například i tzv Eurohoundi, kteří v krvi mají i severská plemena nebo jejich křížence.

• Jak probíhá tréninková příprava psa a závodníka? Z čeho hlavně sestává daný trénink?

Opět záleží na disciplíně a vzdálenosti na kterou se připravujete, z té potom vycházejí tréninkové objemy. Nicméně trénink psa a člověka je oddělený a to z několika důvodů. Tím hlavním je fakt, že trénovat 3-4x týdně canicross znamená, že si dříve nebo později přivodíte nepříjemné zranění a svého psa dost možná brzy unavíte svou upadající kondicí a výkonem. Proto běžci trénují samostatně, jejich příprava si často nijak nezadá s přípravou elitního atleta. Psy trénujeme také samostatně a to obvykle v tahu na kole nebo na koloběžce, pomocí brzd je udržujeme v požadovaných rychlostech. I trénink psa si nijak nezadá s tréninkem atleta.

• Ke správnému tréninku patří určitě také regenerace. Jak regeneruje například takový psí závodník?

I u psů rozlišujeme regeneraci krátkodobou a dlouhodobou. Ta první je mezi tréninkovými jednotkami v rámci týdnů v jedné sezóně. Jsou to volné procházky, plavání a jiné doplňkové aktivity fungující jako aktivní regenerace. Dlouhodobá je pak mezi sezónami, to je velmi často celé léto až do podzimu, kdy se tahá minimálně a psi spíše zaměstnáváme doplňkovými sporty nebo se připravují u fyzioterapeutů a na specializovaných fitness kurzech pro psy.

• Na jak dlouhých trasách se většinou závodí?

Mushinng dělí distance na Sprintové, Midové a Longové a to ještě na sněhu nebo mimo sníh. Canicross se často běhá hlavně na vzdálenosti od 3 do 6 km. Poslední dobou začínají být v kurzu i horské běhy nad 20 nebo 40 km.

• Víme, že canicross má několik odnoží. Můžete nám je přestavit?

Canicross jako takový je jedno z disciplín muhingu. Jde o individuální mushingovou disciplínu. Individuální proto, že zde závodí pouze jeden pes. Neoficiálně se dnes závodí i v disciplínách canicrossu podobných a to je třeba dogbiatlon, který spojuje canicross a střelbu. Dále se také dostává do povědomí překážkový běh se psem na způsob „spartan race“, kde se svým psem překonáváte překážky. Jak jsem již napsal v předchozí otázce, tak se často setkáváme i s běhy na velké vzdálenosti nad rámec pravidel canicrossu. Takže Canicross jako takový je pouze jeden. Nicméně jeho různé mutace a nové odnoše se každý rok rozrůstají a mění.

• Kde je canicross nejpopulárnější a jaké popularitě se těší u nás doma?

Canicross je velmi populární ve Francii, Anglii a Belgii. Nicméně světová špička je v současné době i z Česka. Do Českého canicrossu pomalu pronikají profesionální atleti, kteří předvádějí neuvěřitelné výkony. V Česku je canicross velmi populárním sportem a každým rokem sdružuje více a více závodníků. V roce 2012 se nás na závodech sešlo maximálně 20-40 závodníků a dnes bez problémů na startovní listině uvidíte i 400 a více jmen.

• Jaké největší úspěchy si donesli čeští závodníci ze zahraničí?

Když budu hodnotit čistě canicross, tak máme mistry Evropy i světa. Máme vítěze velmi náročného etapového závodu ve Francouzkých alpách a každý rok atakujeme ty nejvyšší umístění. I v dalších disciplínách jako je koloběžka nebo kolo se psem máme světové i evropské tituly. Na saních a ve spřežení obecně máme také tituly! Ve zkratce patří České výpravy na světových šampionátech obvykle k těm neúspěšnějším, co do počtu získaných medailí.

• Je canicross vhodný pro všechny? A co byste hlavně poradili někomu, kdo by se chtěl začít tomuto sportu věnovat?

Canicross je určitě vhodný pro každého, kdo hledá sportovní vyžití pro sebe a svého psa. Každému, kdo by chtěl začít bych určitě doporučil kontaktovat některý z existujících mushingových klubů, který sdružuje registrované canicrossaře a další mushery. V těchto klubech se často soustředí mnoho skvělých závodníků, kteří Vám dají velmi cenné rady do začátků. Díky kombinaci tréninku sebe a psa je velmi důležité mít dostatek správných informací, abyste nedělali zbytečné chyby.