Startovní vřava namotivovaných psů toužících po povelu, který uvolní tu kopu hormonů. Letmé pohledy na soupeře a pak už jen plnou parou vpřed... Hromadný start je divácky velmi atraktivní a pro pořadatele nejjednodušší způsob, jak odbavit všechny závodníky naráz. Pro závodníky a zejména pro jejich psy už to taková hitparáda být nemusí.
Obsah:
Smyslem článku není řešit konkrétní situace, které prolétly internetem. Smyslem je poukázat na možná rizika hromadného startu, který je nesprávně připravený.
Co je to hromadný start (anglicky mass start, česky "masák")
Definice dle závodních pravidel IFSS(mezinárodní federace sportu psích spřežení)
Všichni účastníci stejné třídy startují ve stejný čas na stejné startovní čáře. Pokud se všichni nevejdou na čáru, tak závodní maršál (rozhodčí) nastaví více startovních čar. Startovní prostor musí mít jednu startovní dráhu pro každý tým. Rozestupy mezi dráhami by měly být přibližně 2 metry. Délka startovacích drah by měla být přibližně 80 metrů a končí na vyznačené čáře. Mezi každou startovní čárou musí být alespoň 10 metrů, vzdálenost musí být přizpůsobena velikosti týmů.
Pro lepší představu přikládám vizualizaci. Startovat bude celkem 15 týmů ve 3 řadách po 5 týmech.
Z předchozího textu je jasné, že téměř žádný tuzemský organizátor závodu pravidla tohoto startu nerespektuje nebo možná ani nezná. To neznamená, že to dělají špatně, pouze kladou větší nároky na připravenost psa.
Jak vypadají tuzemské hromadné starty?
V lepším případě se nažene parta závodníků na širokou louku, kde se naznačí startovní čára. To, kde bude závodník stát je dáno pouze sebereflexí. Rozestupy, koridory a řady nikdo neřeší.
V horším případě jsou závodníci nahnáni do úzkého koridoru, kde mezi sebou nemají často ani půl metru místa. Se startovním signálem obvykle vyrazí celý startovní koridor vstříc trati. Kontakt, zamotávání, agrese a často i pády jsou tak celkem běžným jevem.
Proč by se měla dodržovat pravidla hromadného startu?
Canicross je ze své podstaty nekontaktní sport a v tomto duchu jsou psaná i jeho pravidla. Hromadný start by neměl znevýhodňovat žádný tým a současné by měl poskytnout dostatek prostoru pro bezpečný rozběh do trati. Tuzemské starty jsou už od základu špatně připraveny a riziko konfliktu je na nich vysoké. Konflikt jako napadání se při startu, zamotávání a podobně je tedy z části vina pořadatele a jeho nedodržení minimálních požadavků na hromadný start. Pes i závodník by neměl trpět tím, že jeho soupeř nezvládl start a způsobil jim újmu ať psychickou, fyzickou nebo jen časovou ztrátu.
Pravidla pro hromadný start (závodník)
Výtah z IFSS Je-li organizován hromadný start, musí všichni závodníci se psy čekat společně za startovní čárou. Svého psa musí držet za obojek nebo postroj, tedy na krátko. Nemohou-li všichni zůstat v jedné řadě, nastaví rozhodčí více řad podle potřeby.
Převedeno do srozumitelné řeči, každý závodník včetně psa musí stát před startovní čárou. Psa drží na krátko za postroj nebo obojek.
Jak dnešní hromadné starty vypadají?
Jakákoliv intervence, byť přátelská, je nežádoucí. Tuzemské nepsané pravidlo ovšem toleruje vše až na štípání a s tím spojený kontakt, což je pouze překroucení pravidel. Současně se tolerují intervence, kdy se pes pokusí o napadení, ale nepodaří se mu ho dokončit. Také se tolerují i pobídky ke hře a jiné neagresivní kontakty. To vše je v rozporu s oficiálními pravidly, které vychází z filozofie, že canicross není kontaktní sport.
Jak natrénovat hromadný start?
Existuje tolik postupů, kolik stojí závodníků na startovní čáře. Obecně platí, že hromadný start by se měl učit pes, který už má vybudovanou vysokou hodnotu pro tah vpřed. Jak přesně máte trénovat nelze paušalizovat. Každý pes potřebuje jiný přístup, ale lze aplikovat pár obecných doporučení. Nicméně se nebojte oslovit profesionální trenéry psů.
Obecné poučky
K obecným pravidlům startu jsem uvedl pár tipů i zde v článku
Reaktivní pes, který okamžitě otáčí proti ostatním psům a nechává se snadno strhnout k agresivním reakcím, by se hromadný start měl učit se psy, kteří netrpí stejným problémem jako on. Měli by startovat s odstupem v takové vzdálenosti, kdy nedochází k reakci. Postupem času v řádu týdnů se vzdálenost zmenšuje. (Ideální je konzultovat trénink nejen s trenérem sportu, ale hlavně se zkušenými trenéry psů.)
Strachová reakce, postup bývá stejný jako u reaktivních psů, pracujeme se vzdáleností. Důležitá je identifikace spouštěče dané reakce. Je to hluk? Je to narušení osobní zóny? Bez známé příčiny nelze dál postupovat. Opět doporučuji kontaktovat trenéra psů a také trenéra sportu.
Jak by měl hromadný start vypadat?
Při startovním signálu Váš pes vyrazí vpřed bez ohledu na ostatní psy a hluk. Nenechá se stáhnout do šarvátek, nekříží koridor. Každý závodník stojí u startovní čáry a na obě strany má dostatek místa, před sebou 80 metrů svého koridoru, za zády 10 metrů místa bez dalších tlačících se psů. Že to už není klasický hromadný start? Ano to rozhodně není klasický tuzemský "masák", je bezpečný a vyjít z něj v čele skupiny neznamená, nezamotat se, mít ostré lokty a psa, který snese štípance.
Závěr
Každý organizátor si může určovat vlastní pravidla závodu. Pokud jeho pravidla neupravují chování na hromadném startu, tak nelze vyžadovat, aby se na něm závodníci a jejich psi chovali férově. Dokud nezačnou samotní závodníci vyžadovat pravidla po organizátorech, tak je vždy na svědomí každého z nás, jak to odstartuje.
Comments