top of page

Přehřívání a chlazení psího sprintera

Aktualizováno: 9. 4.


Jak správně chladit svého psa?

jak svého psa nepřehřát během závodu nebo tréninku

Jak se vůbec pozná přehřátí?

Co může způsobit?

Jak se tomu dá předejít? Nejčastější skladba otázek, zejména s narůstající teplotou, proto si pojďme projít, co už víme!


Obsah


Příznaky přehřátí

  • Zrychlený dech

  • Větší slinění a lepkavost slin

  • Celková apatie

  • Zvracení

  • Ve vážném případě ztráta vědomí, upadání na bok

  • Ztráta kontroly nad pohybem (křeče, svalový třes)

  • Výrazné výkyvy v chování


"Kritickou a život ohrožující teplotou je 41 stupňů Celsia. Psi v musherském sportu se přes tuto hranici často dostávají." Rob Downey

Aspekty zvyšující sklon k přehřívání během výkonu


  • Plemeno psa (délka čumáku, velikost psa, typ srsti, původní plemenné určení)

  • Hárající nebo březí fena (oslabený organismus)

  • Nadváha (větší hmotnost ► větší práce svalů ► více tepla ► větší tuková vrstva ► snížená schopnost sálat teplo mimo tělesný core)

  • Věk psa (velmi mladý pes není adaptovaný, velmi starý pes ztrácí schopnost se rychle a efektivně chladit)

  • Nízká nebo žádná adaptace organismu (zejména při přechodu ze zimní na letní sezónu)

  • Nemocní psi (oslabený organismus)

  • Nevhodný rozvrh krmných dávek (nadbytečné zahřívání vlivem trávení nadbytku těžko stravitelné potravy)

  • Předchozí přehřátí (nedostatečná regenerace z předchozího přehřátí, byť pouze lehkého)

  • Nedostatečná hydratace (málo tekutin ► pomalejší odvod tepla ► přehřívání)

  • Špatný stav srsti (neudržovaná podsada)


"Nárůst teploty v těle běžícího psa může být až desetinásobně rychlejší, než je nárůst teploty na nejteplejší poušti světa." Rob Downey



Jak funguje chladicí systém psa?


Psi se nepotí a nedisponují tak rozsáhlým systémem potních žláz po celém těle jako člověk. Naopak jejich systém ochlazování je postavený na reflexivním roztažení povrchových kapilár, které transportují teplo na povrch těla. Zde je teplo "předáno" dál prouděním vzduchu. Pes využívá přirozené proudění vzduchu a nízkou teplotu ovzduší. Proto při vysokých teplotách dojde k přehřátí daleko rychleji než obvykle. Teplota není jedinou nástrahou, stejně tak je důležitá vlhkost vzduchu.

Dalším efektivním nástrojem je samotná tlama a schopnost produkovat velké množství slin. Zrychlené dýchání a slinění dokáže odvádět velké množství tepla. Opět hraje roli velikost tlamy psa a jeho schopnost využívat ji pro efektivní odvod tepla. V tomto ohledu jsou značně znevýhodněna brachycefalická plemena (buldoček, mops a jiní.)


Pitný režim


Pitný režim je u psů, stejně jako u lidí, uměle vyzdvihován jako alfa a omega pro sport. Současný trh je plný různých výrobců preparátů, které nutí zákazníky nakupovat a preventivně zavodňovat psa před výkonem a po výkonu. Kromě subjektivního hodnocení zákazníků však neexistuje studie, která by jasně potvrdila pozitivní vliv zavodňování ve sportu. Na stranu druhou existují jasné důkazy o tom, že pitný režim a nálev elektrolytů do psa je prakticky k ničemu viz článek ZDE


Voda je samozřejmě pro psa stejně důležitá jako pro člověka. Sliněním pes, v poměru ke své hmotnosti a velikosti, ztrácí stejné množství tekutin jako člověk při pocení. Z tohoto důvodu je velmi důležité, aby měl pes dostatek vody zejména v tréninkovém období.

Pozor, při umělém podávání tekutin s příměsí "Energy drinků" dejte pozor na větší množství elektrolytů. Ty u člověka mají schopnost vodu vázat a hydratovat organismus. U psa mohou elektrolyty narušit Elektrolytovou rovnováhu, to může vést k akutní dehydrataci a kolapsu.

Tepelná adaptace


Pokud jste se domnívali, že vyhýbáním se vysokým teplotám při tréninku svého psa chráníte, tak jste vedle. Tedy pouze pokud máte v úmyslu startovat i na závodech, kde se předpokládá teplota vyšší, než je průměrná teplota při Vašich trénincích.

Touto ochranou před vyšší teplotou berete psu možnost přirozené adaptace. Zkušenější závodníci tento způsob formou opakované expozice vyšší teplotě znají a často využívají. Tepelná adaptace je proces pomalý a postupný, a proto nelze se psem vyrazit po zimě hned v největším horku v pravé poledne na trénink.

Vše je třeba dobře plánovat, snížit zátěž, zkrátit vzdálenost, zvýšit teplotu, byť jen o pár stupňů. Běžci obvykle adaptují tělo 4-6 týdnů, aby si byli zcela jisti, že si tělo na vyšší teplotu zvyklo. Není od věci vést si tréninkový deník a zapisovat si jednotlivé teploty při tréninku spolu s mnoha dalšími důležitými informacemi. Tyto zápisy Vám pomohou předejít chybám v podobě velkých teplotních skoků.


Tepelná adaptace má z tréninkového hlediska větší smysl, než nadměrné zavodňování. Ani sebelepší zavodňovací plán nenahradí poctivou tepelnou adaptaci organismu.




Tepelná adaptace v bodech:


  • Adaptace na zátěž ve vyšší teplotě se vytváří nezávisle na adaptaci na zátěž fyzickou. V podstatě je důležité vědět, co trénuji. Když zvykám na teplo, nemohu rozvíjet sílu nebo jiné fyzické aspekty a naopak.

  • Má-li se vytvořit dobrá adaptace na určitou zátěž v horku, musí se v konečné fázi procesu adaptovat v podmínkách, na které má být organismus připraven.

  • Teplota se v první polovině procesu (2-3 týdny) zvyšuje postupně s nízkou fyzickou zátěží, v té druhé polovině se již pravidelně dávkuje cílová teplota a zvyšuje se fyzická zátěž.

  • Teplotní tolerance klesá se stářím rychleji než fyzická kondice.

  • Nadváha výrazně snižuje teplotní toleranci psa.


"Některé mezinárodní závody přímo zakazují máčení psů vodou a označují to za týrání."

Střet názorů: veterináři vs. musherská praxe


Dle dostupných rad veterinářů by se psi neměli chladit tzv. šokovým způsobem. Okamžité působení studené vody smrští kapiláry na povrchu těla, které tak dále nemohou efektivně odvádět teplo. Všem těmto skutečnostem navzdory můžeme na musherských závodech vidět zkušené borce, jak své psy na startu namáčejí vodou nejen ve všech slabinách, ale také v hustší srsti i na větších svalových skupinách. Psi startují zmáčení a do cíle se vracejí často již úplně suší. Nedělají to, protože by nevěděli, jak funguje psí chladicí systém. Dělají to, protože se to osvědčilo. Na základě zkušeností a sledování svých psů již dokážou celkem přesně odhadnout, který pes má větší sklony k přehřívání a jeho přípravu tomu přizpůsobit.

Názory se různí napříč startovním polem a záleží, kdo je více ovlivněný názorem té či oné strany.



Zákony termodynamiky jako pomocník


Zákony termodynamiky jsou platné pro všechny, ať jste člověk nebo pes. Nás zajímá zejména druhý termodynamický zákon, ten konstatuje, že chladnější těleso samovolně nepředává teplo tělesu teplejšímu. Určuje tedy směr předávání tepelné energie. Teplejší objekt předává energii tomu chladnějšímu. K čemu nám to pomůže v mushingu? Minimálně nám to pomůže pochopit, že musíme zlepšit předávání tepla generovaného psem do okolí a nemáme se pokoušet o chlazení přehřátého psa studenou vodou. V tom nám pomůže další termodynamický zákon, který vysvětluje druhy předávání teploty tělesa do okolí. Zajímá nás zejména sálání a konvekce tedy předávání tepla formou vyzařování nebo vedení kapalinou či vzduchem. Jak to využít si povíme v dalším odstavci.


Jak chráníme před přehřátím psy v naší tréninkové skupině?


Správně namočený pes může odvádět teplo efektivněji díky mokré srsti. Vzpomeňte si na ten pocit, když běžíte s mokrými vlasy. V rámci naší tréninkové skupiny se zažila určitá pravidla. Sledujeme nejen teplotu, ale také vlhkost vzduchu a poryvy větru. V případě, vysokých vlhkostí je důležitá teplota při které vlhkost panuje. 80% vlhkost při nízké teplotě je v pořádku, nicméně stejná vlhkost při teplotě nad 20 stupňů je pro psa likvidační a trénink rušíme.

Jak tedy namáčíme?


Snažíme se psy namáčet vodou o teplotě o něco málo nižší než je tělesná teplota psa. To je tedy cca 35 stupňů. Proč? Druhý zákon termodynamiky... Při šokovém podchlazení studenou vodou by došlo ke stažení povrchových kapilár, které mají za úkol odvod teplé krve na povrch těla. Teplo by v prvních chvílích výkonu nemohlo putovat z jádra na povrch a došlo by k přehřívání do doby, než se obnoví normální funkce kapilár.


Poléváním vlažnou vodou vytváříme možnost předávání tepla formou konvence. Rychle vygenerované teplo sálá do okolí díky vedení vody od povrchu těla. Voda je tedy jen vodící medium nikoliv aktivní činitel, který by psa chladil. Lze namítnout že i vzduch držený v podsadě psa je vodič tepla. Ano to je, ale co do schopnosti efektivně teplo odvádět se vodě rovnat nemůže.


Kdy namáčíme?


Tady vstupuje do hry dovednost, která se nedá exaktně měřit a to je zkušenost mushera a znalost jeho psů. Co pes to jiný přístup, někteří jedinci zvládají teploty, při kterých jiní vaří a nemění se to ani tréninkem a adaptací. Každý pes dostal do vínku jiné vlohy a tepelná tolerance je jen dalším rysem, který musí majitel včas rozpoznat a naučit se s ním pracovat. Nelze tedy říct, že když namočíte psa A, tak zvládne stejné teploty jako pes B. Bohužel bez průzkumu bojem nezjistíte nic.


Závěrem pár řádků od našeho elitního závodníka Michala Ženíška


"Správně načasované chlazení psa může zásadně ovlivnit jeho výkon.

Vede se na chlazení mnoho diskuzí a různých teorií. I přes to, že to možná popírá fyziologické zásady, tak mám za svou dvacetiletou kariéru vyzkoušeno, že to je vlastně alfa a omega kvalitního výsledku. Osobně si myslím, že to je možná důležitější než napojení psa. Bavíme se tedy o sprintu do cca 6 km. Se psy trénuji vlastně celoročně, jen intenzita a objem se mění. Ale i ve 30 stupních odjedu 7 km trénink. Velkou výhodou je to, že trasy mám okolo řeky. A tím pádem mohu dobře chlazení dávkovat.

Občas se mi stává, že na podzim, když je okolo nuly a nebo ráno těsně pod a já dojedu do cíle a hodím psům míček do vody, oni uřícení zmizí pod hladinou, tak se kolemjdoucí diví, že nezkolabují a nebo jim nepraskne srdce. Ale zkušenost hovoří jasně. Chlazení je nutné i při teplotách kolem 0, a to i na závodech on-snow. A neděláme to jen my tady v ČR. Například při ME v Norsku, když se blížila teplota k nule, polévalo své psy 75% závodníků.

A co nejvíce ovlivňuje přehřátí? Mám momentálně 6 psů v tréninku a každý na teplo reaguje jinak. Někteří zvolní v tahu, což nechceme. Jiní běží až do cíle, kde nastane "kolaps". A tomu je nutné předejít.

Nejhorší je náhlé oteplení. Takové to, že trénujete v -5 a najednou je +1, ale stejné je to ve +27 a skok na +33. Na toto je nutné dávat obzvláště pozor! Spojené je to hlavně se vzdušnou vlhkostí. Suchý čerstvý vzduch je nejlepší, čím vlhčí a "těžší" vzduch, tím horší.

Rada závěrem - chlaďte své psy. Nic tím rozhodně nezkazíte, zatím mi žádný nezmrznul. :)"

Pár řádků od Veroniky Navrátilové:


"V naší smečce máme šest evropských saňových psů. I přes stejný systém tréninku a celkové podmínky života pozorujeme u jednotlivých jedinců rozdíly ve schopnosti snášet teplo. Jedno ale mají společné, a to je schopnost jít ve výkonu na hranici svých možností, které může být až sebedestruktivní, a nemožnost je naučit pracovat ,,rozumně“. Naším úkolem je udržet psy v komfortu a zdraví. V praxi psy téměř před každým tréninkem i závodem namáčíme a ochlazujeme, v závislosti na okolní teplotě. V ideálním případě využíváme přírodního vodního toku nebo koupaliště, kam si velmi rádi jdou sami zaplavat a jsou ochotní si do něj sami vlézt přibližně do teploty vzduchu 5°C, ovšem občas se stane, že se do našich horských řek jdou sami ochladit i za sněhu. Pokud ta možnost není, psy namáčíme my za pomocí ručníků a barelů s vodou. Jsou psi, kterým stačí polití a psi, které musíme až doslova ,,podchladit“. Rozdíl mezi stavem psa po doběhu s namočením a bez něj je natolik markantní, že nepochybuji o správnosti, i když samozřejmě veškeré fyziologické poučky o negativech známe. V ideálním případě nám pes dobíhá závod ještě s vlhkou srstí. Někdy je nutné psy chladit i při zimních závodech na sněhu v mínusových teplotách, a to zejména tehdy, když dojde k prudkému oteplení a psi nemají možnost se na něj adaptovat. Musím říct, že jsem se za svoji desetiletou kariéru v mushingu nesetkala se zdravotním problémem souvisejícím s chlazením psa. Naopak psů s přehřátím jsem několik ošetřit musela."






1 259 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments

Rated 0 out of 5 stars.
No ratings yet

Add a rating
Příspěvek: Blog2 Post
bottom of page