Kosterní svaly psa aneb tuky nebo sacharidy?
Kosterní svalstvo psa
Tuky nebo sacharidy, přehřátí nebo zakyselení?
Než se pustím do výpisu překladů a výňatků některých studií,
tak na úvod vysvětlím termíny,
které zde naleznete. Předejdeme tím dezinformaci a
nepochopení článku jako celku.
Svalová vlákna: Základní stavební jednotka svalu. Jejich
poměr a typ se během života
nemění a je ovlivněn dědičně po rodičích a prarodičích, a to
až z 95 %. Existuje domněnka, že
některá svalová vlákna mají tendenci se během života
přizpůsobovat nejčastěji vykonávané
činnosti.
VO2max: Maximální využitelnost kyslíku. Udává se v
mililitrech na kilogram po dobu jedné
minuty. Průměrný zdravý muž má VO2max od 30-40 ml/kg/min,
špičkový sportovec může
dosáhnout i více než 70 ml/kg/min. Průměrný německý ohař
může mít VO2max mezi 350-
450 ml/kg/min.
Známé typy svalových vláken:
• Typ I – SO (slow oxidative): Pomalá oxidační „červená“
vlákna s vysokým obsahem
myoglobinu, velkou oxidační kapacitou a pomalou
unavitelností se uplatňují
především při vytrvalostních zátěžích nižší intenzity. Díky
vysoké oxidační kapacitě
dokážou velmi efektivně využívat tuky jako primární zdroj
energie.
• Typ II A – FOG (fast oxidative glycolytic): Rychlá oxidační
glykolytická vlákna se
střední oxidační kapacitou, vysokou glykolytickou kapacitou,
rychlou kontrakcí a
středně rychlou unavitelností se uplatňují při zátěžích
střední až submaximální
intenzity, které provází aerobní i anaerobní způsob úhrady
energie.
• Typ II B – FG (fast glykolytic): Rychlá glykolytická
vlákna s nízkou oxidační
kapacitou, nejvyšší kapacitou glykolytickou, rychle se
kontrahující, ale také rychle
unavitelná jsou zapojena při silových a rychlostních
výkonech maximální intenzity
s převahou anaerobního energetického metabolismu.
• Typ III nediferencovaná: Jejich přesné určení není známé.
Několik studií
předpokládá, že tato svalová vlákna mají schopnost se během
života přizpůsobovat
tomu druhu práce a zatížení, který převládá.
Svalstvo
Kosterní svalstvo tvoří 30 % – 50 % hmotnosti těla psa. V
psích svalech je jen málo vazivové
složky, převládá svalová tkáň, přičemž v hlubokých svalech
končetin zcela převládají pomalá
červená vlákna typu I (SO), která zajišťují neustálé napětí,
aniž by se unavila. V povrchových
svalech jsou červená vlákna společně s rychlými bílými
vlákny typu II A (FOG), která
umožňují rychlý silový pohyb a přitom jsou rovněž velmi
odolná proti únavě. Svaly
odpovídají přizpůsobení psa jako vytrvalého běžce. Rychlá
červená vlákna, která umožňují
maximální silový pohyb typu II B (FG), která se rychle
unaví, jsou u psa jen ve velmi
zanedbatelném množství.
Zajímavost: Svaly chrta a všech jeho příbuzných mají daleko
větší zásoby glykogenu. Dále
dokáží efektivněji odplavovat kyselinu mléčnou a snáze se
okysličují, než je tomu u kříženců a
ostatních plemen.
Skladba vláken u psa
Svaly psa jsou velmi dobře přizpůsobeny k rychlému a
dlouhotrvajícímu výkonu. Vzhledem k
jejich stavbě, kde převažují vlákna I. typu místy doplněná o
vlákna typu II A, je tedy
předpoklad pro velkou odolnost vůči zakyselení a následné
únavě vlivem pohybu.
Hlavním zdrojem energie těchto dvou typů vláken je tuk a
částečně energie uložená ve
svalech ve formě glykogenu. Díky absenci svalových vláken
typu II B nevzniká nutnost
zásobování kosterních svalů rychlou energií z jednoduchých
cukrů.
Dle skladby svalů psa a jeho vysoké VO2max dojde při
nadměrné práci dříve ke kompletnímu
přehřátí organismu než k nadměrnému nahromadění kyseliny
mléčné ve svalech.
Maximální využitelnost kyslíku a typ svalových vláken hraje
hlavní roli
Připomeňme si, že již Rob Downey ve své přednášce, která se
konala při ME v Novém Městě
na Moravě, zmínil studii, která potvrzovala, že VO2max u psa
je až šestinásobně větší, než
dosahují špičkoví vytrvalečtí běžci. Na základě této
informace je tedy jasné, že k tzv.
překyselení psa bude muset docházet v naprosto jiných
zátěžích než u člověka. Nicméně toto
zjištění také podporuje tvrzení, že pes zvládá hravě
využívat tuk jako zdroj energie i v
krizových silových fázích zátěže, kdy člověk sahá už jen po
sacharidech, které je možné pálit
i bez přítomnosti kyslíku.
Napomáhá mu tedy nejen jeho obrovská VO2max, ale také
složení svalových vláken.
S dostatkem kyslíku totiž svalová vlákna typu I SO a II A
FOG nemusí sahat po sacharidech,
Realita internetových diskuzí:
V internetových diskuzích se často dočteme různé protichůdné
názory jako například tyto:
• Pes pro svůj výkon potřebuje hlavně sacharidy.
• Pes pro svůj výkon potřebuje pouze tuky.
• Pes se vlivem nadměrné zátěže může zakyselit stejně jako
člověk, a proto ve výkonu
výrazně povolí.
Co je a co není pravda, nikdo asi nerozlouskne. Výrobci
krmiv, závodníci, vědecké studie a
ostatní skupiny budou mít vždy svůj vlastní názor. Nicméně
zde přikládám několik faktů,
které Vám mohou pomoci dokreslit Váš názor.
Jak napsal RNDr. Milan Šťourač v článku o krmení masem: "Existuje řada studií, kterými různé firmy potvrzují pozitivní vliv průmyslové stravy na zdraví a život psa. Studie o přirozené stravě by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Žádný masozávod si takovou studii nezadal, žádný masozávod nemotivuje veterinární lékaře k propagaci jeho produktů."
Jak napsal RNDr. Milan Šťourač v článku o krmení masem: "Existuje řada studií, kterými různé firmy potvrzují pozitivní vliv průmyslové stravy na zdraví a život psa. Studie o přirozené stravě by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Žádný masozávod si takovou studii nezadal, žádný masozávod nemotivuje veterinární lékaře k propagaci jeho produktů."
• Pes pro svůj výkon nepotřebuje hlavně sacharidy. Rozhodně
ne jednoduché sacharidy
získané před výkonem ze stravy. Když už využívá sacharidy,
tak jsou to energetické zásoby
uložené ve formě glykogenu ve svalech. Nicméně každý sval
používá pouze svou
glykogenovou zásobu. Spotřebovaný glykogen se po výkonu
automaticky doplňuje a není
podmínkou ho uměle doplňovat sacharidy, ačkoliv je to
rychlejší řešení. Často se pro doplnění
používá oligosacharid maltodextrin. Bohužel se podle
posledních studií ukázalo, že má
vysoký glykemický index, a proto má velký vliv na hladinu
inzulinu v krvi. Byly popsány i
vedlejší účinky jako kožní alergická reakce, problémy s
dýcháním a nechtěné přibírání
hmotnosti.
• Pes pro svůj výkon nepoužívá ani pouze čisté tuky. Vždy v
každé zátěži využívá směs tuků,
glykogenu a dalších látek. Poměr této směsi je závislý na
míře zátěže a schopnosti organismu
efektivně využívat tuky i ve vyšší zátěži. Pokud je tedy pes
dokrmován sacharidy, tak je jeho
schopnost štěpit tuky ve vyšší zátěži velmi nízká a
organismus se spoléhá na rychlé cukry,
které však velmi rychle spotřebuje - v řádu několika minut v
závislosti k míře zátěže.
• Hodnota maximální využitelnosti kyslíku psa a jeho
neschopnost se ochlazovat potem
odpovídá na otázku, jestli se pes dříve přehřeje nebo
zakyselí. Jak uvedl Rob Downey, tak
tělesná teplota psa při výkonu stoupá mnohem rychleji než na
nejteplejší poušti světa. U trénovaného psa v dobré fyzické kondici naopak kyselina mléčná nemá tolik šance se hromadit, protože využitelnost kyslíku, potažmo okysličení svalů je na velmi vysoké úrovni. To ovšem neznamená, že je zakyselení nemožné. V extrémních případech, kdy se pes dostává do velmi vysoké rychlosti a zároveň musí vykonávat silovou práci je riziko zakyselení reálné.
Závěrem
Upozorňuji, že tento článek má
pouze informativní charakter, a jak s údaji naložíte, je čistě na Vás. Jedná se o výtah z
různých studií, přednášek a informací ze skript pro veterinární lékaře.
V článku pojednávám o metabolismu a svalových vláknech trénovaných psů v pravidelném tréninkovém procesu.
V článku pojednávám o metabolismu a svalových vláknech trénovaných psů v pravidelném tréninkovém procesu.
Nezapomeňte odebírat nové články a zajímavosti tlačítkem "odebírat" v levé horní části blogu.
Díky :-)
Zdroje:
https://link.springer.com
http://onlinelibrary.wiley.com
https://www.ncbi.nlm.nih.gov
články RNDr. Milana Šťourače (přední specialista na výživu psů a B.A.R.F)
články RNDr. Milana Šťourače (přední specialista na výživu psů a B.A.R.F)
Přednáška Roba Downeyho
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za vložení komentáře. Přispěl(a) jsi tím diskuzi a bez diskuze by nebylo vývoje...