Goji - kustovnice čínská

Goji patří mezi superpotraviny. tradiční čínskou medicínou ( TCM ) je považována za "elixír mládí", vitamínovou bombu, ovoce nesmrtelnosti, červený diamant, gojiberry, Lycium chinese, wolfberry..... Ve starověké Číně sloužila Goji dokonce i jako platidlo.

Tradičně se pěstuje v Číně, pěstitelé z provincie Ningxia patří mezi nejkvalitnější producenty plodů Goji.  Je to způsobeno specifickým klimatem podhůří Himalájí a dostatkem kvalitní úrodné půdy.. Goji je pro svůj výjimečný obsah vitaminů, minerálů a dalších pro tělo prospěšných látek právem označována za nejprospěšnější superpotravinu 21. století. 

Plody kustovnice čínské čerpají svou sílu z milion let staré půdy v chráněných údolích v divokých oblastech vnitřního Mongolska a Tibetu, v provincii Qinghai. Rostou podobně jako keře s vinnou révou až do výše 15 stop. Lidská ruka se nesmí neposbíraných goji bobulí dotknout, jinak zoxidují a zčernají. Bobule se setřesou na podložku a nechají uschnout ve stínu. V okolí 15 km se nevyskytují žádné pěstované plodiny, které by keře mohly ohrozit potenciálními nákazami. Díky tomu jsou geneticky velmi silné a jejich plody nemusí být sířeny. Plody mají červenou barvu, sušené bobule jsou přibližně stejně velké jako rozinky. Goji chutná přibližně jako kombinace brusinky a třešně.

Obsažené látky:

mezi hlavní účinné látky v plodech kustovnice náležejí polysacharidy a karotenoidy. Paleta obsahových látek je poměrně široká, dále jsou přítomny flavonoidy, volné aminokyseliny, vitamíny, mastné kyseliny, steroidy a různé další látky. Godži je rovněž bohaté na minerální látky. Na rozdíl od většiny jiných lilkovitých rostlin neobsahují v relevantním množství alkaloidy a ani glykosidy.

Ve 100g sušeného godži je obsaženo celkem 391 kcal energie, 56 g cukrů, 7,4 g vlákniny, 11 g bílkovin a 3,6 g tuků

Polysacharidy

Z hlediska účinků nejvýznamnější a nejvíce studované obsahové látky plodů kustovnice jsou polysacharidy, označované zkratkou LBP (lycium barbarum polysacharides) a glykopeptidy, označované jako LBGp. Tvoří asi 5 až 8 % hmotnosti suchého plodu. Jsou to látky rozpustné ve vodě. Jedná se o komplexní směs, v níž převládají silně větvené heteropolysacharidy, polypeptidy a proteoglykany. Asi 90 až 95% této směsi molekul tvoří cukerné jednotky. Zastoupena je xylóza, glukóza, arabinóza, galaktóza, manóza, rhamnóza a kyselina galakturonová. Podle některých údajů převládá xylóza a glukóza, podle studie z roku 2010 převládá arabinóza. Rovněž v nich bylo zjištěno celkem 18 aminokyselin. Některé z polysacharidů a glykopeptidů byly izolovány v čisté podobě pomocí chromatografických metod.

Karotenoidy

Strukturní vzorec zeaxantinu

v suchých plodech godži je obsaženo 0,03 až 0,5 % karotenoidů (pro srovnání, v čerstvé mrkvi je 0,06 až 0,3%). Tyto látky jsou zodpovědné za oranžovou až červenou barvu plodů a jejich obsah stoupá s tím, jak plody dozrávají. V extraktech z plodů kustovnice bylo zjištěno celkem 11 volných a 7 esterově vázaných karotenoidů. Asi třetinu až polovinu množství těchto látek v dužnině plodů představuje dipalmitát zeaxantinu (průměrně asi 114 mg/100g), dále je přítomen palmitát ß-kryptoxanthinu (3,3 až 6,9 mg/100g), monopalmitát zeaxantinu (1,1 až 6,3 mg/100g), volný zeaxantin (0,14 mg/100g), ß-karoten (2,4 mg/100g) aj. V semenech kustovnice představuje 83% karotenoidů zeaxantin, dále je zastoupen ß-kryptoxanthin, ß-karoten, mutatoxanthin a malá množství dalších, dosud neidentifikovaných karotenoidů.

Vitamíny

v plodech kustovnice jsou obsaženy zejména vitamíny B2 (riboflavin), B1 (thiamin) a

vitamín C. Obsah vitamínu C se v suchých plodech pohybuje okolo 42 až 49 mg na 100 gramů a je srovnatelný s množstvím obsaženým v citrusových plodech. V čerstvých plodech je obsaženo asi 30 mg vitamínu C na 100 g. Vitamín B1 je obsažen v množství asi 0,35 mg na 100 gramů suché váhy, vitamín B2 0,46 mg. Rovněž je přítomen vitamín E (tokoferol).

Minerální látky

Plody godži jsou bohaté na minerální látky. Představují v rámci ovoce jeden z nejbohatších zdrojů železa, zinku, manganu, mědi a chromu. Byl zjištěn průměrný obsah železa v plodech importovaných z Číny (v mg/kg suchých plodů) 67 mg, zinku 110 mg, manganu 6 mg, mědi 8,3 mg, chromu 0,4 mg. Množství obsažené ve 20 g suchého godži představuje asi 25 % doporučené denní dávky zinku, 18 % mědi, 23 až 32 % chromu a 7 až 17 % železa. V plodech godži bylo dále zjištěno celkem 21 stopových prvků, zejména selen a kobalt.

Další látky

Z dalších látek jsou přítomny flavonoidy (myricetin, kvercetin, kempferol, rutin aj.), kumariny (skopoletin, kyselina p-kumarová), různé mastné kyseliny, glycerogalaktolipidy, derivát dopaminu lyciumid, deriváty fenolu a pyrrolu aj. Plody kustovnice cizí obsahují 1 až 2,7% volných aminokyselin, mezi nimiž převládá prolin. Z nebílkovinných aminokyselin je přítomen taurin, kyselina ?-aminobutyrová a betain. Plody rovněž obsahují malá množství různých steroidů. Zajímavou obsahovou látkou je L-monomenthyl sukcinát. Je to látka bez chuti s fyziologicky ochlazujícím účinkem na organismus, obsažená také např. v mátě peprné.

Účinky goji kustovnice čínské:

• zlepšuje činnost jater a ledvin
• silný antioxidant
• snižuje krevní tlak a zlepšuje krvetvorbu
• významně posiluje imunitu.
• posiluje zrak( šeroslepost ), zlepšuje ostrost vidění a uklidňuje podrázděné oči
• působí antibakteriálně
• snižuje riziko rakoviny (zejména na nádorech jater, prostaty a prsu)
• pomáhá při cukrovce
• pomáhá při bolestech kloubů
• zpomalují stárnutí
• chrání buňky před škodlivými vlivy prostředí
• působí jako prevence proti degeneraci nervové soustavy
• odbourává stres
• snižují hladinu cholesterolu a cukru v krvi (podporuje léčbu diabetu a cévního systému)
• působí proti bolestem hlavy
• zvlhčuje plíce, tím působí proti astmatu a alergiím
• udržuje svěží a pružnou pleť

Potvrzené účinky výzkumem:

Celkové působení

V letech 2008 až 2009 bylo v USA provedeno celkem 5 randomizovaných lékařských studií, které prokázaly celkové zlepšení subjektivního stavu pacientů při podávání džusu s godži oproti kontrolní skupině, která dostávala placebo. Pacientům byl podáván džus s obsahem godži odpovídajícím 150 g čerstvých plodů po dobu 14 nebo 30 dnů. Účinek se týkal subjektivního pocitu pohody, zlepšení neurologického a psychického stavu a funkcí oběhové, svalové a trávicí soustavy, a to zcela bez vedlejších účinků.

Antioxidační účinky

Ve vícero studiích in vivo i in vitro bylo prokázáno antioxidační působení plodů kustovnice cizí. Hlavními účinnými látkami jsou v tomto případě polysacharidy, flavonoidy a aminokyselina betain. Tyto látky se podílejí na antioxidačním účinku svojí redukční kapacitou, tvorbou chelátů s ionty kovů a vychytáváním volných radikálů. Bylo prokázáno ochranné působení na oční rohovku před oxidativním poškozením při onemocněních jako je glaukom, retinální ischémie a cukrovka. V případě plodů kustovnice čínské bylo studií méně, hlavní antioxidační účinek se zde projevuje v ochraně jaterních buněk, který je v souvislosti s obsahem flavonoidů.

Stimulace imunitního systému

Ve studiích in vitro bylo zaznamenáno komplexní stimulující působení na imunitní systém, zahrnující podporu množení splenocytů (buněk imunitního systému, tvořících se ve slezině) a T-lymfocytů (ve studiích in-vitro i in-vivo na myších) a podporu vyzrávání dendritických buněk a zlepšování jejich imunogenicity. Mají rovněž kladný význam pro expresi některých genů, vedoucí k tvorbě molekul důležitých pro funkci imunitního systému.

Protirakovinné působení

Plody kustovnice cizí mají při léčení rakoviny potenciál zejména jako adjuvans, tedy rostředek zesilující imunitní reakci organismu na určitý antigen. Ve studii na myších bylo prokázáno protirakovinné působení určité frakce polysacharidů z plodů kustovnice cizí, a to konkrétně na sarkom (nádor pojivové tkáně). Toto působení bylo spojeno se zvýšenou fagocytózou, zvýšenou tvorbou lymfocytů ve slezině, aktivitou T-lymfocytů a expresí IL-2 mRNA genu. In vitro bylo prokázáno též působení vodního extraktu proti nádorovým buňkám lidských jater (hepatocelulární karcinom), které se projevovalo stimulací apoptózy a inhibicí množení (proliferace) těchto buněk. Podkožně aplikované polysacharidy z kustovnice navíc při pokusech na myších snižují úbytek bílých i červených krvinek při chemoterapii či ozařování nádorů.

Toxicita, vedlejší účinky a kontraindikace

Plody kustovnice jsou zcela nejedovaté, což je potvrzeno dlouhou historií užívání i toxikologickými testy. Jejich požívání nemá vedlejší účinky a není znám žádný případ předávkování či otravy. Nedoporučuje se užívání při krvácivých onemocněních a hypoglykémii. Byly zaznamenány ojedinělé případy interakce s léčivým přípravkem warfarinem, projevující se sníženou srážlivostí krve. U alergiků se může objevit alergická reakce, projevující se zejména kopřivkou a dalšími kožními projevy. Přichází v úvahu zejména u osob alergických na tabák, rajčata, broskve nebo ořechy. V některých zdrojích se nedoporučuje užívání kustovnice v průběhu těhotenství, a to kvůli stimulujícímu účinku na dělohu. O bezpečnosti užívání v průběhu kojení nejsou dostupné žádné informace. Určité riziko může pocházet ze záměny plodů s některými jinými, toxickými druhy lilkovitých rostlin. Z rostlin volně rostoucích v České republice má podobné plody například lilek potměchuť.

V literatuře (např. v díle Květena ČR) jsou občas zmínky o tom, že plody kustovnice cizí jsou jedovaté. Za účinnou látku je označována nebílkovinná aminokyselina lycin (= betain, trimethylglycin). V toxikologických studiích však byla tato látka shledána netoxickou, a to i ve vysokých dávkách.

V roce 1989 byla publikována studie, v níž byl popsán obsah jedovatého atropinu v plodech indického godži, dosahující 0,95%. Pozdější studie plodů kustovnice pocházejících z různých oblastí potvrdily pouze stopový obsah atropinu, dosahující hodnot maximálně 0,0019% a tedy z toxikologického hlediska zanedbatelný.