Canicross, co to obnáší z pohledu psa?

Na úvod netřeba představovat tento sport, který se naprosto bleskovou rychlostí rozrůstá a stahuje sebou více a více lidí spolu s jejich čtyřnohými parťáky.

Stejně jako každý sport, kde musíte překonávat své limity je i canicross velice návyková záležitost. U mě stejně jako u řady mých přátel přišel zlom hned po prvním závodu. Totální vyčerpání a bolest celého těla střídala euforie z podaného výkonu a pro mě dosud nepochopitelná touha postavit se v dohledné době na start dalšího závodu.
 A jak to asi vidí a cítí můj pes? To je otázka nad kterou se asi zastavuje každý. Jak se vůbec cítí na startu? Jak se cítí na trati? A co v cíli? To jsou otázky, u kterých lituji, že mu nevidím do hlavy. Popíšu Vám zde, jak vidím já svého psa a jak mu pomáhám vidět to jako já.


Fyzická kondice je základ


Stejně jako každý lidský sportovec musí mít výbornou kondici, aby ve sportu dosahoval výborných výsledků, tak je nutné tuto kondici budovat i u psa. Zapomeňte na báchorky typu: "Můj pes celý den lítá jak smyslů zbavený. Ten má kondici o které se mi ani nezdá" Bohužel se s tímto a mnoha podobnými tvrzeními setkávám poměrně často. Když se je pokusím vyvrátit obvyklá odpověď je "Ale to neznáte našeho Ferdu".
Podívejte se na svého psa jako na vrcholového sportovce. On se nerozhoduje zda-li tomu dnes dá jen 50% nebo jestli ten běh je pro něj jen hobby nebo zábava na zpestření dne. Váš pes bude vždy podávat výkony na hranici svých možností. Z tohoto důvodu je naprosto nezbytné mu poskytnout full servis v podobě pravidelných tréninků, bohaté stravy, odborného lékařského dohledu a adekvátního vybavení.
Jak buduji fyzičku u svých psů popíši v některém z následujících článků.

Trénovat, trénovat, trénovat

Jak napsal Šimon Cipro: "Canicross nejsou šachy", takže nečekejte psychickou zátěž. Vy jako člověk si s tím poradíte poměrně snadno. Ale pes, který neví, co je zrovna v plánu a na pořadu dne, si zaslouží být připraven i po stránce zvykání si na různé situace, které na trati mohou nastat a které z canicroosu na chvíli šachy udělají. Canicross je sport velmi rychlý a nenadálé situace se objevují velmi náhle. Na tréninku své psy připravuji i na momenty ve kterých se ocitnou jen zřídka kdy. Každý se v tréninku zaměřuje na předbíhání. To je v pořádku, ale realita je občas jiná. 

Paralelní běh

Nejedou se mi stalo, že jsem byl předbíhán a běžci vedle v tu chvíli došli síly. Z předbíhání se stal paralelní běh, ve kterém nikdo nechtěl ustoupit. Z hlediska pravidel jsem měl uvolnit cestu rychlejšímu, ale rychlejší nebyl nikdo a uměle brzdit svého psa mi přišlo jako velezrada :-)
Nejvíce mě překvapilo, jak se k této situaci postavili oba psi. Z plynulého tahu se stalo nevyrovnané škubání a bylo zjevné, že situace se nelíbí ani jednomu.
Zařadil jsem tuto situaci do pravidelných tréninků a změna byla zřetelná již v následujících podobných situacích.

Předbíhání

Pro každého psa je vždy jednodušší někoho předbíhat, než být předbíhán. Při předbíhání má pes vše před sebou a do celé situace se blíží hlavou napřed:-) Tento přehled mu dává pocit jistoty. U reaktivnějších psů doporučuji nejprve trénovat předbíhání, než situaci ve které Vás někdo předbíhá.

Jsem předbíhán, je situace, ve které je na koni ten, kdo Vás předbíhá. Jeho pes o Vás ví, ale Váš pes občas v zápalu běhu zjistí, že je předbíhán, až když je soupeř těsně vedle. Pak už záleží na zkušenosti psa posléze jeho povaze. Tuto situaci doporučuji trénovat na volnějším prostoru jako je louka. Pes který Vás bude předbíhat by měl být již zkušený a ničím nepodněcovat Vašeho psa. Práce se vzdáleností je otázka citu a znalosti chování Vašeho psa.

Technické pasáže

Spíš než na nabíhání dlouhých kilometrů se psem se zaměřuji na tréninky klíčových situací jako jsou starty, ať hromadné nebo intervalové, sbíhání kopců, technicky náročné prvky, klikatá tenká lesní pěšinka, nerovnosti v podobě kořenů, atp atp. Jistota v těchto částech má obrovský vliv na výkon Váš i na výkon Vašeho psa. Čím zkušenější Váš pes bude v těchto situacích, tím snazší pro něj bude vyrovnat se s nečekaným zvratem.
S pravidelným tréninkem těchto úseků jsem zjistil, že většinu soupeřů dotahuji právě v podobných částech tratě. 


Naběhané kilometry alias objemy

Možná Vám to bude znít nelibě, ale co se běhu a tréninku objemů týká, tak trénuji bez psa stejně jako pes trénuje beze mně... Je to jednoduché. Já svou rychlostí psa brzdím a on se dostává do stavu, kdy mě musí tahat. Z tréninku objemů se stává zátěžový trénink. Z mého pohledu se dostávám nad aerobní práh a z mého tréninku objemu také nic není. Takže pes hezky na volno a trénujeme oba nezávisle...


Závěrem

O některých tématech jako je předbíhání nebo tréninky jednotlivých technických úseků se rozepíši v následujících článcích. V Případě nesouhlasu nebo dotazů pište do komentářů pod příspěvek :-)


Komentáře

Oblíbené

Low carb stravování ve sportu

Canicrossové závodní módy